Vojenská technika a historie
Vojenská technika a historie -> Dělové věže -> GNEISENAU
zpět Zpět hlavní strana Hlavní

Dělová věž GNEISENAU

Bitevní křižník – Německo


Prvními plnohodnotnými bitevními loděmi postavené Německem po skončení první světové války byla sesterská dvojice bitevních křižníků Gneisenau a Scharnhorst, které vstoupily do služby v květnu 1938 a v lednu 1939. Průběh jejich služby je dobře znám, v prvních letech druhé světové války se účastnily mnoha bojových akcí. Slavný výpad na Atlantik učinily 21. – 27. 11. 1939, kdy potopily pomocný britský křižník Rawalpindi. V červnu za norského tažení potopily britskou letadlovou loď Glorious a doprovodné torpédoborce. Největší úder námořní přepravě učinily v operaci Berlin v lednu až březnu 1941, kdy se oba křižníky dostaly na Atlantik a čile potápěly nákladní lodě. Celkem se jim podařilo potopit nebo zajmout 22 lodí o výtlaku 115 622 BRT. Po této akce odpluly do Brestu, kde do konce roku je neustále napadalo britské letectvo a docházelo k neustálým poškozováním obou lodí. Němci se v lednu 1942 rozhodli stáhnout obě lodě do mateřských vod a poté je poslat do Norska. 11. února byla zahájena operace Cerberus, průlom obou lodí spolu s těžkým křižníkem Prinz Eugen přes kanál La Manche. Německé flotile se akce zdařila a průlom byl označen za největší hanbu britského loďstva za války. Bohužel během operace najely oba bitevní křižníky na miny a musely do doků v Kielu na opravu. To se stalo osudové pro Gneisenau, neboť byl za náletu v noci 26. 2. 42 zasažen nešťastně britskou bombou, která zasáhla příď a způsobila explozi prachu pro náboje 280mm. Síla výbuchu vypálila a vyvrátila z lůžka dělovou věž A. Při tom zahynulo 112 námořníků a následně loď byla přesunuta do mnohem bezpečnější Gdyně na Baltu. Uvažovalo se o přezbrojení lodě na děla ráže 380 mm, neboť 280 mm děla činily křižník neschopný konfrontace s bitevními loděmi protivníka. Z tohoto důvodu byly sejmuty obě zbylé dělové věže B a C a odeslány do Norska jako posílení Atlantického valu. Po dalších porážkách v Arktickém moři se Hitler rozhodl zrušit většinu velkých válečnýchlodí. Nakonec k tomu nedošlo, ale Gneisenau již nebyl nikdy dozbrojen a stál až do konce války v Gdyni. Sesterský Scharnhorst byl potopen britskou flotilou 26.12. 1943 v akci proti konvojům na severu Norska. Gneisenau byl před příchodem Rusů 23.3. 45 potopen u vjezdu do přístavu Gdyně vlastním torpédoborcem Z 31. Po válce byl sešrotován polskou vládou.

Tak z této krásné a slavné lodě zbyly jen 2 hlavní dělové věže, které byly nainstalovány pro zvýšení obrany norského pobřeží takto: věž Bruno u Bergenu a věž Caesar v Orlandet před vjezdem do Trondheimu. Do konce války už nevypálily proti nepříteli a po válce je převzala norská armáda. Věž Bruno byla v roce 1968 sešrotována a tak do dnešních dní zbyla jen věž Caesar před Trondheimem.

Věž s třemi 280 mm děly je zasazena ve skále a má 5 pater pod sebou pro posádku, munici, elektrocentrálu, prachárnu atd. Je možno ji navštívit po domluvě v místní cestovní kanceláři.

Autor: Petr Kotas © 2004