Vojenská technika a historie
Vojenská technika a historie -> Slavné vraky a vrakoviště -> SCAPA FLOW
zpět Zpět hlavní strana Hlavní

SCAPA FLOW


Seydlitz

König

Bayern

Vrakoviště Hochseeflotte ve Scapa Flow

Jednou z podmínek příměří, které bylo podepsáno 11.11. 1918 v Compiegne a ukončilo 1. světovou válku bylo odzbrojení německého válečného loďstva – Hochseeflotte a jeho internace. Hlavní síly německého loďstva proto 21. listopadu odpluly pod eskortou britské Grand Fleet do zálivu Firth of Forth a po kontrole odzbrojení se přesunuly do Scapa Flow. Bitevní lodě, bitevní křižníky a lehké křižníky zakotvily u ostrova Cava a torpédoborce v úžině Gutter Sound mezi ostrovy Hoy a Fara. Lodě byly nebojeschopné, bez uzávěr děl a vysílaček. Velitel kontradmirál von Reuter čekal na další osud, který měla určit mírová konference v Paříži. Na lodích se postupně redukovala posádka, čímž se vyloučila v dohledné době možnost plutí lodí. Námořníci trpěli nekvalitní stravou, na lodích se rozmáhala zahálka a lodě samé byly neudržované. Němečtí námořníci nesměli na břeh s výjimkou admirála Reutera a jeho štábu. Výjimkou z korektního chování německého loďstva bylo vyzdobení bitevních křižníků Seydlitz a Moltke a části torpédoborců císařskými válečnými vlajkami v 3. výročí bitvy u Skagerraku. Večer některé lodě dokonce pořádaly improvizované ohňostroje na popuzení Britů.
Von der Tann
Mezitím probíhaly mírové rozhovory, které stále vázly na otázce německé flotily. 11. května Dohoda rozhodla o vydání německé Hochseeflotte do rukou vítězů. S tím Němci nesouhlasili a kontradm. von Reuter byl rozhodnut pro čest vlajky raději lodě potopit. Na lodích už byly velmi malé posádky – 60 námořníků na každé bitevní lodi, 75 na bitevních křižnících, 30 na lehkých křižnících a 10 na torpédoborcích. Na lodích nebyly žádné výbušniny, proto se daly jedině otevřít kingstony, podvodní střílny torpéd apod. Muselo to být uděláno tak, aby Britové nestihly lodě odvléci na mělčinu. 20. června se von Reuter dozvěděl, že Dohoda dala německé vládě ultimátum, že buďto do 5 dní přijmou mírové podmínky, tj. i vydání flotily, nebo příměří bude přerušeno a nastane opět vojenský konflikt. Protože noviny dorazily na lodě s opožděním, termín vypršel už druhý den 21. 6. 1919.
Markgraf

V sobotu 21.6. jako na zavolanou britská bitevní eskadra, která německé lodě střežila, odplula na střelecká cvičení. V 10.30 hod na stožár vlajkového lehkého křižníku Emden vylétl signál, který nařizoval zahájit operaci samopotopení. Jako první se začala potápět bývalá vlajková bitevní loď Friedrich der Grosse. Ve 12. hod už se voda vlévala přes boční průzory. Posádka nastoupila do šalup a loď se poté převrátila a potopila. V tu chvíli spustili Britové na strážních plavidlech poplach a povolali zpět odpluvší bitevní eskadru. Ve Scapa Flow byly tou dobou jedině torpédoborce Vesper a Vega a několik pomocných jednotek. Pokusily se ovládnout situaci a dokonce zahájily na německé lodě palbu. Zahynulo 7 německých námořníků a 10 bylo raněno. Britové se pokoušely obsadit německé lodě a odplout s nimi na mělčinu. Bylo však již pozdě. Kontradm. Reuter odplul na břeh, aby se pokusil zabránit dalším obětem, ale výsledek byl ten, že už se nevrátil na svůj křižník, neboť uvízl s člunem na mělčině. Ve 12.54 se potopila druhá bitevní loď König Albert, ve 13.05 ji následoval lehký křižník Brummer a po dalších pěti minutách se převrátil bitevní křižník Moltke. Ve 13.15 zmizela pod hladinou bitevní loď Kronprinz Wilhelm, ve 13.25 Kaiser a po dalších 5 minutách bitevní lodě Prinzregent Luitpold, Grosser Kurfürst a lehký křižník Dresden II.
Grosser Kurfürst
Ve 13.50 se potopil slavný bitevní křižník Seydlitz, kterého nedokázala britská děla v bitvě u Skagerraku zničit. Za dalších deset minut se potopily bitevní lodě Kaiserin a König a křižník Köln II. Ve 14.15 zmizel pod hladinou bitevní křižník Von der Tann. Dva britské torpédoborce mezitím odtahovaly na mělčinu dva lehké křižníky – Emden II a Bremse. Zachránit se jim podařilo jen Emden, když Bremse se potopil i přes přítomnost britské posádky. Ve 14.30 hod doplula do Scapa Flow vracející se eskadra britských bitevních lodí a viceadmirál Fremantle nařídil zabránit potopení zbylých lodí. Velký úspěch to nemělo a při připlutí tak mohl sledovat, jak se potápí nejnovější bitevní loď Bayern a po čtvrt hodině bitevní křižník Derfflinger.
Bayern

Na hladině tak zbývaly jen tři německé těžké lodě a dva lehké křižníky. O ty nyní vypukl boj. Britové vyslali úderné jednotky, aby lodě obsadily. Na bitevní lodi Markgraf Britové zastřelili velitele lodě, ale loď se jim stejně nepodařilo zachránit a ta se potopila v 16.45. Poslední z německých lodí se potopil nejnovější bitevní křižník Hindenburg, který se potápěl rovně a nad hladinou zůstaly trčet komíny, stěžně a kus nástaveb. Britům se podařilo odvléci na mělčinu bitevní loď Baden a lehký křižník Frankfurt. Poslední lehký křižník Nürnberg II se také nepotopil, neboť po přetržení kotevního lana byl zahnán proudem na mělčinu. Z 50 německých torpédoborců se 32 potopilo na hluboké vodě a dalších 14 na mělčí, kde zůstaly částečně nad vodou. Britům se podařilo zachránit pouze 4, které byly beztak částečně zaplaveny a poškozeny. Německé loďstvo, které ještě nedávno soupeřilo s anglickým o prvenství na světových oceánech, přestalo existovat.
Bayern

Tak Britové ukořistili jedinou bitevní loď Baden, kterou pečlivě prozkoumali a testovali. 16.8. 1921 byla německá bitevní loď potopena palbou britských bitevních lodí poblíž Portsmouthu. Zbylé potopené lodě ve Scapa Flow Admiralita nejprve rozhodla nevyzvedávat. Ovšem časem se situace změnila a vydobýt z hlubiny kvalitní materiály, ze kterých byly lodě postaveny, se začalo vyplácet. Převrácené lodě se vyprošťovaly např. tak, že do lodě byly navrtány otvory, do trupu pod vysokým tlakem se nahnal vzduch a loď vyplula na hladinu. Pak byla odtažena k sešrotování. Tyto práce probíhaly až do 2. světové války a posledním vrakem vytaženým ze dna byl bitevní křižník Derfflinger v červenci 1939. Poté druhá světová válka vše přerušila a po jejím skončení už nebylo ekonomické zbylé vraky vytahovat – již nebyly v dobrém stavu. Malé torpédoborce se podařilo vydobýt ze dna všechny.

Osudy německých lodí internovaných ve Scapa Flow
Bitevní lodě
KaiserVyzvednutý ze dna v březnu 1929, rozebraný v Rosyth v roce 1930
Prinzregent Luitpold Vyzvednutý ze dna v březnu 1929, rozebraný v Rosyth v roce 1933
KaiserinVyzvednutý ze dna v květnu 1936, rozebraný v Rosyth v roce 1936
König Albert Vyzvednutý ze dna v červenci 1935, rozebraný v Rosyth v roce 1936
Friedrich der Grosse Vyzvednutý ze dna v roce 1937, rozebraný ve Faslane téhož roku
Grosser Kurfürst Vyzvednutý ze dna v dubnu 1933, rozebraný v Rosyth do roku 1936
KönigZůstal na dně jako vrak do dnešních dnů
Kronprinz Wilhelm Zůstal na dně jako vrak do dnešních dnů
MarkgrafZůstal na dně jako vrak do dnešních dnů
BadenZachráněn na mělčině, v roce 21 rozstřílen jako cíl britským loďstvem
BayernVyzvednutý ze dna v září 1933, rozebraný v Rosyth do roku 1935
Bitevní křižníky:
Von der Tann Vyzvednutý ze dna v prosinci 1930, rozebraný v Rosyth do roku 1934
MoltkeVyzvednutý ze dne v červnu 1927, rozebraný v Rosyth do roku 1929
SeydlitzVyzvednutý ze dna v listopadu 1929, rozebraný v Rosyth v roce 1930
DerfflingerVyzvednutý ze dna v červenci 1939, rozebraný v Faslane do roku 1948
HindenburgVyzvednutý ze dna v červenci 1930, rozebraný v Rosyth do roku 1932
Lehké křižníky:
BremseVyzvednutý ze dna v listopadu 1929, sešrotován v letech 1932–3
BrummerZůstal na dně jako vrak do dnešních dnů
Dresden II Zůstal na dně jako vrak do dnešních dnů
Köln II Zůstal na dně jako vrak do dnešních dnů
Karlsruhe II Zůstal na dně jako vrak do dnešních dnů
Nürnberg II Zachráněn na mělčině, rozstřílen jako cíl 7.7. 1922
Emden II Zachráněn na mělčině, předán Francii, sešrotován 1926
FrankfurtZachráněn na mělčině, předán USA, potopen jako cíl 18.7. 1921

Po druhé světové válce již zbylé vraky zůstaly ve Scapa Flow bez podstatnějších narušení. Velká Británie a Německo se staly spojenci v rámci paktu NATO. V roce 1965 byly předány německému námořnímu atašé 2 lodní zvony a to z vlajkové bitevní lodi z bitvy u Skagerraku Friedrich der Grosse a z bitevního křižníku s přezdívkou „železný pes“ Derfflinger. Zvony byly uskladněny od doby vytažení obou lodí v loděnici ve Faslane. Dnes jsou umístěny v budově velitelství námořní školy v Glucksburgu. V 70. letech bylo z německých lodí vytaženo několik plátů pancíře, ze kterých byly vytvořeny štíty satelitů jako např. Voyager 2.
Seydlitz

V současné době zbylé vraky 3 bitevních lodí a 4 lehkých křižníků jsou určeny pro potápění a rozvoj turistiky na Orkenejích. Z toho důvodu již místní úřady zakázaly jejich rozebírání. Kolem zátoky je půltucet potápěčských center, jejichž služeb může návštěvník využít. Všechny bitevní lodě leží dnem vzhůru – Markgraf v hloubce 42 metrů (24 metrů pod hladinou), König v hloubce 40 metrů (20 metrů pod vodou) a Kronprinz Wilhelm v hloubce 34 metrů (pouze 12 metrů pod hladinou). Lehké křižníky leží na bocích a to Brummer v hloubce 36 metrů (20 metrů pod hladinou), Köln II v hloubce 35 metrů (20 metrů pod vodou), Dresden v hloubce 34 metrů (cca 18 metrů pod vodní hladinou) a Karlsruhe v hloubce 24 metrů (okolo 12 metrů pod vodou). Mimo zmíněné vraky se v zátoce nachází ještě spousta trosek z lodí, které byly odtaženy – např. dělové věže bitevní lodě Bayern, kusy nástaveb, pancéřové pláty apod.

Autor: Petr Kotas © 2004